Revizor

Revizor – Nikolaj Vasiljevič Gogol

LITERÁRNÍ TEORIE

Literární druh a žánr:

drama, komedie, satirická hra

Literární směr:

realismus, ruská literatura 1. poloviny 19. století; poprvé uvedeno 1836 v Petrohradě; patří k vrcholům ruské dramatické satiry, kritika carského úřednictva

Slovní zásoba:

jazyk je spisovný, místy hovorový, bohatý na ironii, sarkasmus, slovní hříčky, dialogy, monology, opakování, přímá řeč

Figury a tropy:

satira, ironie, hyperbola (přehánění lidských slabostí), přirovnání, metafora, opakování, karikatura, groteska

Rytmus, verš, rým:

psáno prózou, rytmus určen střídáním dialogů a monologů, gradace komických situací

Vypravěč (lyrický subjekt):

žádný vypravěč, děj je tvořen replikami postav

Stylistická charakteristika textu:

živé dialogy, vtipné repliky, slovní hříčky, ironie, satira, jednoduché i složitější věty, důraz na komiku a charakterové rysy postav

Postavy:

• ANTON ANTONOVIČ (HEJTMAN): starosta města, zkorumpovaný, bojí se odhalení
• CHLESTAKOV: úředník z Petrohradu, považován omylem za revizora, lehkomyslný, lhář
• DOBČINSKIJ a BOBČINSKIJ: měšťané, zvědaví, komické postavy
• ANNA ANDREJEVNA: hejtmanova manželka, touží po společenském vzestupu
• MARJA: hejtmanova dcera
• DALŠÍ ÚŘEDNÍCI, OBYVATELÉ MĚSTA: představují různé typy lidských slabostí

Děj:

Do malého ruského města má přijet revizor z Petrohradu. Úředníci se bojí odhalení svých podvodů a omylem považují za revizora mladého úředníka Chlestakova, který jejich omyl využije, nechá se hostit a uplácet. Nakonec uteče a teprve poté přijde zpráva o skutečném příjezdu revizora. Úředníci zůstávají v šoku a hanbě.

Kompozice:

chronologická, pět dějství, jednota místa (město), času a děje, gradace komických situací

Prostor a čas:

malé ruské město, 1. polovina 19. století

Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):

kritika korupce, byrokracie, lidské hlouposti a pokrytectví, motivy: strach, podvod, maloměšťáctví, moc, zneužití postavení

LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku

Dobové vnímání díla a jeho proměny:

v době vzniku vyvolalo skandál, kritizováno i obdivováno, dnes považováno za klasiku světové dramatiky, časté adaptace

Dobová kritika díla a její proměny:

zpočátku odmítáno konzervativci, později uznáváno jako vrchol satiry, inspirace pro další autory

Aktuálnost tématu a zpracování díla:

nadčasová kritika moci a korupce, stále aktuální, časté divadelní i filmové adaptace

Srovnání s vybraným literárním dílem:

srovnatelné s Molièrovým Lakomcem (satira, komedie), Gogolovými Mrtvými dušemi (kritika společnosti), nebo s Čechovovými hrami

Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:

• Alexandr Sergejevič Puškin (ruský romantismus, poezie, próza)
• Ivan Andrejevič Krylov (bajky, satira)
• Ivan Sergejevič Turgeněv (realismus, próza)
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij (realismus, psychologická próza)
• Lev Nikolajevič Tolstoj (realismus, román)